ROGER BACON (asi 1214-1294). Lidé si ho často pletou s jeho jmenovcem Francisem Baconem z Verulamu, současníkem Shakespearovým, nejen pro shodu jmen, nýbrž i pro společnou zálibu v experimentální přírodovědě; kdežto však Bacon Verulamský stál časově na prahu rodící se empirické filosofie moderní, nešťastný Roger žil v době, která pro přírodovědu neměla nejmenšího pochopení; byl pro své názory, příčící se středověku, zbaven profesury a po smrti svého ochránce papeže Klementa IV. uvržen na čtrnáct let do vězení. Není divu: odvážil se ostře a jízlivě kritizovat nafouklou scholastickou učenost, nazývaje ji zdáním moudrosti, nekonečnou klukovskou marnivostí, nevyslovitelnou klamností. Autorita, fráze, nedostatek sebekritiky zastírají pravou tvář světa. Hvězdy tehdejšího vědeckého nebe, Albert Veliký a Tomáš Akvinský (v. t.), jsou prý chlapci, učitelé, kteří vyučují, dříve než se sami něčemu naučili. Papouškovat logiku a gramatiku nemá žádný smysl. Věduje možno povznést jedině přímým zkoumáním přírody a studiem starověkých spisovatelů. Chceme-li rozumět bibli a Aristotelovi, musíme se především naučit řečtině, arabštině, hebrejštině; a ovládat matematiku a nebát se experimentů. „Sine experimentia nihil sciri potest", bez zkušeností není vědění. Bacon přinesl pojednání o lomu světelných paprsků a podal vlastní teorii hoření. Určitě znal vlastnosti parabolického zrcadla. Pokusil se vypracovat matematickou teorii působení sil do dálky. Dělal pokusy a měření o původu a povaze duhy. Užíval zvětšujícího skla a teoreticky sestrojil dalekohled. Znal střelný prach, mluvilo automobilech, o ponorkách a aeroplánech; dávno před Kopernikem naznačil teorii sluncestřednou. Ukazoval, že je třeba podnikat cesty na západ a na východ, abychom poznali povrch země.

Nechtěje být upálen, Bacon balil ovšem toto učení do roucha scholastického; nebylo mu to však nic platno, jeho knihy byly ničeny, až se sám, jak už řečeno, dostal do vězení, kdež byl držen téměř až do konce života. Chudák Roger Bacon; předběhl vývoj o tři sta let. Napsal Dílo větší (Opus maius), Dílo menší (Opus minus) a Kompendium studia teologického (Compendium studii theologiae). Sestavil také dvě díla o reformě kalendáře.


[BACK]